|
|
Občané o vývoji situace v Afghánistánu – září/říjen 2021
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v září a na počátku října 2021 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se vývoje situace v Afghánistánu v souvislosti se stažením ozbrojených sil Spojených států a dalších spojenců v rámci mise NATO. O vývoj situace v Afghánistánu se zajímala více než třetina (36 %) české veřejnosti. Sedm z deseti českých občanů hodnotí situaci v Afghánistánu jako hrozbu pro mír ve světě, dvě třetiny ji jako hrozbu vnímají i pro evropskou bezpečnost. Jako hrozbu pro bezpečnost České republiky tuto situaci vidí asi polovina české veřejnosti. 45 % českých občanů hodnotí rozhodnutí o stažení ozbrojených sil a ukončení mise NATO v Afghánistánu jako správné, 31 % si myslí opak. Jen necelá čtvrtina (24 %) vnímá misi NATO v Afghánistánu jako úspěšnou, asi polovina (51 %) ji pokládá za neúspěch. 56 % českých občanů hodnotí jako správné rozhodnutí o evakuaci afghánských spolupracovníků české mise i s rodinami do ČR, 29 % si myslí opak.
|
|
|
NATO and European Security in the East: The Impact of the Ukraine-Russia Conflict on NATO Doctrine and Ukrainian Strategy
Tymchuk, Halyna ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce bude v zásadě pracovat s konceptem bezpečnosti, konkrétně s evropskou bezpečností v posledních letech. Ačkoli Ukrajina není členem NATO a Rusko je vzdáleným sousedem NATO, v této práci dokážu, že bychom měli spojit události na ukrajinské hranici s evropskou bezpečností. Od samého počátku rusko-ukrajinského konfliktu se NATO pevně zasazovalo o podporu suv- erenity a územní celistvosti Ukrajiny v rámci svých mezinárodně uznávaných hranic. Spojenci okamžitě v březnu 2014 odsoudili nezákonné "legitimní připojení" Krymu k Rusku a opakovaně prohlásili, že to nikdy neuznají. Rovněž odsoudili úmyslnou destabilizaci na východní Ukrajině, kterou Rusko vyprovokovalo za použití svého vojenského zásahu a podpory bojovníků. Krize na Ukrajině se ukázala jako skutečný zlom v euroatlantické bezpečnosti od chvíle, kdy někteří starší západní politici začali hovořit o změnách v hlavních směrech evropské obranné politiky. Ukrajinská krize vytvořila novou bezpečnostní situaci v Evropě a stále vyžaduje po- zornost, zapojení a reakci NATO. Tato krize prohloubila strategické nedorozumění mezi Ruskem a Západem. Velmi jasně ukazuje, že Moskva a Západ chápou evropskou bezpečnost zcela odlišně. Západní hlavní města Evropu obecně považují za "sjednocenou, svobodnou a pokojnou", zatímco Moskva ji považuje za...
|
|
|
The Importance of two German-Czech European Battlegroups with regard to German-Czech Relations
Žemla, Daniel ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký je význam dvou česko-německých European Battlegroups pro česko-německé vojensko-bezpečnostní vztahy. Tato práce se zabývá vzájemnou bezpečnostní spoluprací obou zemí od roku 1990. Zmiňuje dynamický vývoj v bilaterálních vztazích, především vyrovnání se s minulostí, které bylo předpokladem pro pozdější úspěšnou spolupráci. Odlišné historické zkušenosti se promítly do přístupu obou zemí k ozbrojeným silám, které je patrné dodnes. Předkládaná práce dále analyzuje německou roli při rozšiřování NATO v roce 1999 a věnuje se vojenské spolupráci České republiky a Spolkové republiky Německo jak v Severoatlantické alianci, tak Evropské unii. Největší pozornost je věnována konceptu European Battlegroups a jeho praktické realizaci na čtyřech konkrétních příkladech, a to na česko-slovenské (2-2009), první německo-české (2-2012), první Visegrádské (1- 2016) a druhé německo-české (2-2016) European Battlegroups. Práce neopomíjí ani aktuální vývoj, a proto je v závěru nastíněn plánovaný vznik druhé Visegrádské (2- 2019) a třetí německo-české bojové skupiny (2-2020). Data pochází především z četných cizojazyčných publikací a sekundárních internetových zdrojů, neboť se jedná o relativně historicky "mladé" téma. Na základě zjištěných údajů je možné říci, že společné EUBG Čechů...
|
|
|
Russia-OSCE relations: a Balance between National Interests and Security Commitments
Villegas Cara, Francisco Manuel ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
The dissertation deals with the state of the relations between the Organisation for Security and Cooperation in Europe and the Russian Federation. The main questions to be addressed are: "Has the Russian attitude towards the OSCE changed? How has Russia dealt with the OSCE in the last years? Do the OSCE security commitments play any role in the formation of the Russian foreign policy?" To answer these questions different approaches from international relations theories have been used, but especially, those that better reflect the importance of national constrains in foreign affairs. The formation of national interests is therefore, a key element to understand and assess the evolution of the Russian foreign policy and, subsequently, the evolution of the OSCE- Russia relations. A case of study is included to show better how Russian policies upon the OSCE have evolved from a positive engagement towards scepticism about the future of Russia within the Organisation. 1
|
|
|
Úloha NATO v transatlantické vazbě
Šindelář, Tomáš ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Konecký, David (oponent)
Práce analyzuje dopady postojů Severoatlantické rady na vnímání vztahů mezi USA a Evropou v 21. století. Úvodní kapitola nejprve ozřejmí, za jakých okolností organizace vznikla a jakou roli, respektive role, v následujících pěti dekádách sehrála. Text naznačuje existenci čtyř dlouhodobějších konstant ve vztazích mezi Spojenci. Jádro práce spočívá v analytické časti, která zkoumá v prvé řadě krátkodobé dopady (vojenské, ekonomické, politické a jiné) konkrétních postojů Severoatlantické rady a jejich promítnutí na percepci transatlantických vztahů, a to jak veřejností, tak v oficiální rovině. Analýza se zaměří celkem na šest situací: 1) reakci Aliance na teroristické útoky z 11. září 2001, 2) roztržku v předvečer americké invaze do Iráku v roce 2003, 3) počátek aliančního angažmá v Afghánistánu v roce 2003, 4) reformy vojenských schopností schválené na pražském summitu v roce 2002, 5) postoj Aliance k protiraketové obraně na summitu v Bukurešti v roce 2008 a konečně 6) návrat Francie do vojenských struktur NATO v roce 2009. V samotném závěru pak bude aplikace poznatků o současné úloze NATO v transatlantické vazbě demonstrována na příkladu nové strategické koncepce NATO, přijáté v listopadu 2010 v Lisabonu.
|
|
|
Evropská bezpečnostní a obranná politika
Havelka, Ladislav ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Korecki, Zbyšek (oponent)
Cílem práce je zhodnotit integrační snahy v oblasti evropské bezpečnosti a posoudit, nakolik tzv. Lisabonská smlouva (platná od prosince 2009) ovlivní další směřování Společné (evropské) bezpečnostní a obranné politiky. První část práce je zaměřena na historii spolupráce v oblasti bezpečnosti v západní Evropě během studené války. Druhá část se věnuje vývoji bezpečnostní integrace po pádu železné opony, kdy došlo ke sblížení evropských zemí a vzniku EU. Změnám po přijetí Lisabonské smlouvy se věnuje třetí část, která popisuje fungování EBOP/SBOP a řešení krizí. Tato část dále zachycuje reakci EU na právě probíhající krizi v Libyi a možný nástin řešení krize.
|
host ::
RSS.